Zámek Troja je skutečně pozoruhodnou a výjimečnou stavbou. Vlastně by bylo lepší říkat jí vila než zámek, protože připomíná honosné římské předměstské vily, s nimiž se její stavitel hrabě Václav Adalbert ze Šternberka setkal na své dlouhé cestě. Velkolepé domy uprostřed nekonečných zahrad ho okouzlily natolik, že se rozhodl přenést kousek "věčného města" do své rodné země. Mladý hrabě měl štěstí při výběru místa i umělců, kteří měli jeho sen uskutečnit.
Stavba raně barokního zámku začala v roce 1679 a provedl ji architekt francouzského původu - Jean Baptiste Mathey, který ve svém návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typickou římskou předměstskou vilou. Ústředním a dominantním prvkem celé hmoty stavby je velký sál s chodbou rozbíhající se na obě strany a s enfiládou přilehlých salonů. Po stranách je budova vertikálně i horizontálně uzavřena dvoupatrovými věžovitými belvedery.
Do zahrady vede nádherná sochařská výzdoba dvouramenného schodiště, která byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulovi Hermannovým. Monumentální sochy na schodišti symbolizují Titány bojující s klasickými bohy, zatímco jednotlivé sochy po jeho obvodu představují klasické bohy, alegorie světadílů i denní a roční doby.
Většinu maleb, které se nacházejí v přízemí zámku, vytvořil Carpoforo Tencalla, zatímco Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco pracovali na prvním patře. Vlámské malíře Abrahama a Isk Godyns povolal stavitel k provedení iluzivní výzdoby velkého hlavního sálu - Velkého císařského sálu.
